Literární pojmy
LITERÁRNÍ POJMY
Personifikace – připisování lidských vlastností neživým věcem nebo zvířatům (skály uhýbaly, nebe plakalo...)
Pohádka – epický smyšlený příběh, ve kterém se objevují nadpřirozené bytosti, většinou končí šťastně, často bojuje dobro se zlem
Pověst – epický útvar, vychází z lidové slovesnosti (dříve předáván ústně), mívá pravdivé jádro, zbytek je smyšlený
archaismus – zastaralý výraz (světnice, škorně..)
metafora – přenášení významu na základě vnější podobnosti (oko v
polévce, kapka štěstí)
lyrika – druh literatury, vyslovuje básníkovy pocity, nálady, dojmy, nemá děj (lyrické básně..)
epika – druh literatury, má děj, příběh,časové určení..(romány, povídky...)
lyricko–epická literatura –na pomezí lyriky a epiky (např. básně, které mají děj –(Erben: balady v Kytici)
verš – jeden řádek v básni
strofa - (sloka) jeden odstavec v básni složený z několika veršů
rým (druhy rýmu) – zvuková shoda (slabik) na konci veršů, rým střídavý abab, sdružený aabb, obkročný abba, přerývaný abcb/abca
zvukomalba – básnický prostředek - určité hlásky ve verši vyvolají dojem reálného zvuku (na topole podle skal, zelený mužík zatleskal..)
balada – lyricko-epická báseň s ponurým dějem, často s tragickým koncem, tématem jsou nejčastěji hrdinové bojující s osudem a nadpřirozenými silami (Erben, Neruda..)
romance – lyricko-epická báseň, většinou o lásce, má optimističtější děj než balada
bajka – literární útvar, vznikl v 6. století p.n.l., zakladatelem Ezop, jedná se o příběh, kde vystupují zvířata mající lidské vlastnosti, bajka obsahuje ponaučení
alegorie – jinotaj, myšlenka skrytá v textu, např. chování lidí je zobrazováno na chování zvířat, hmyzu..
povídka (autobiografická, realistická) - epický útvar kratšího rozsahu (kratší próza), jednodušší děj,
autobiografická – ze života autora,
realistická – odráží opravdový život a vztahy lidí
vědeckofantastická literatura – (science–fiction) – čerpá z poznatků vědy a techniky, vyskytují se v ní i vynálezy, které nejsou člověku dosud známé, děj je často zasazen mimo současnost (budoucnost, vesmír..)
ilustrace – výtvarný doprovod knihy, cílem je text učinit srozumitelnějším , zpřesnit (kresby, malby...)
cestopis – prozaický literární žánr zachycující popis autorovy cesty do cizích zemí (kulturní, národopisné a zeměpisné zvláštnosti..)
prolog – uvádí drama, předmluva
epilog – doslov, závěr dramatu
premiéra – první představení
derniéra – poslední představení
monolog – hovor jedné postavy
dialog – rozhovor dvou nebo více postav
komedie – dramatický žánr, humorné prvky, většinou končí šťastně
tragédie – dramatický žánr, závažný děj, tragický osud hrdiny
činohra – dramatický útvar, na jevišti se jedná a mluví
novela – prozaický žánr středního rozsahu, více postav než v
povídce, poutavý příběh, popisy prostředí
román – prozaický žánr delšího rozsahu, hlavní i vedlejší postavy, více dějových odboček, popisy prostředí (vesnický román, historický román, detektivní román...)
románová kronika – prozaický žánr, který zachycuje celé generace jednotlivých postav, široký záběr (např. Cirkus Humberto)
epos – epická veršovaná skladba , většinou o hrdinech, hrdinských činech a válkách (Epos o Gilgamešovi)
Oxymóron – protimluv, spojení slov, jejichž význam si odporuje (u pramene jsem a žízní hynu, zbortěné harfy tón)
Satira – literární žánr, který využívá ironii a výsměch ke kritice nedostatků /společnost, politika../
Báchorka – drama (hra) se zpěvy, humorná